|
|
Vývojové trendy demokratických systémů v postkomunistických zemích
ŠVEC, Tomáš
Práce se zabývá vývojovými trendy demokratických systémů v postkomunistických zemích, konkrétně v České republice a Polsku. Zkoumá, jak v popisovaných zemích k nastolení demokratických systémů došlo a jaký byl přechod k demokracii. Popisuje klíčové události, které vedly k pádu komunistických režimů v popisovaných zemích. Důraz je kladen na opoziční síly. Snaží se následně popsat vývojové trendy demokratických systémů v devadesátých letech a to zejména z pohledu stranického systému a parlamentních voleb. Práce se věnuje politickým stranám a politickému vývoji po jednotlivých parlamentních volbách. Práce mapuje také aktuální politickou situaci v Česku a Polsku. Práce se snaží odpovědět na otázku, jak se vyvíjely z demokratického hlediska oba státy a klíčovým bodem je také komparace obou států.
|
|
|
Vzestup a pád Strany zelených
Sklenářová, Zdeňka ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce má za cíl analyzovat vývoj Strany zelených v letech 2006 - 2010. Práce je soustředěna na období, kdy strana zaznamenala pod vedením M. Bursíka svůj největší volební úspěch a podařilo se jí nejen překročit volební klauzuli pro vstup do Poslanecké sněmovny, ale i podílet se na sestavování vlády společně s ODS a KDU - ČSL. Brzy se však ukázalo, že strana je názorově rozpolcená a probíhá v ní boj mezi realisty uvědomující, že pokud chtějí prosadit svoji politiku, budou muset přistoupit na řadu kompromisů a mezi ekologickými radikály, kteří chtějí prosadit buď všechno anebo nic. Práce dále sleduje působení Strany zelených ve vládě a rostoucí názorové střety mezi spolustraníky, který vyústily v založení vnitrostranické frakce Demokratická výzva a následnému vyloučení poslankyň O. Zubové a V. Jakubkové z poslaneckého klubu Strany zelených. Především vnitrostranické střety a neschopnost předsedy M. Bursíka stranu sjednotit znamenaly pomalý, ale setrvalý pokles ve stranických preferencích, což potvrdily i volební neúspěchy strany v krajských volbách a následně i ve volbách do Evropského parlamentu, po nichž sice rezignoval M. Bursík na svoji předsednickou funkci, ale ani jeho nástupce O. Liška už nedokázal zabránit v klesání stranických preferencích a následnému volebnímu neúspěchu v...
|
|
|
Vzestup a pád Strany zelených
Sklenářová, Zdeňka ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce má za cíl analyzovat vývoj Strany zelených v letech 2006 - 2010. Práce je soustředěna na období, kdy strana zaznamenala pod vedením M. Bursíka svůj největší volební úspěch a podařilo se jí nejen překročit volební klauzuli pro vstup do Poslanecké sněmovny, ale i podílet se na sestavování vlády společně s ODS a KDU - ČSL. Brzy se však ukázalo, že strana je názorově rozpolcená a probíhá v ní boj mezi realisty uvědomující, že pokud chtějí prosadit svoji politiku, budou muset přistoupit na řadu kompromisů a mezi ekologickými radikály, kteří chtějí prosadit buď všechno anebo nic. Práce dále sleduje působení Strany zelených ve vládě a rostoucí názorové střety mezi spolustraníky, který vyústily v založení vnitrostranické frakce Demokratická výzva a následnému vyloučení poslankyň O. Zubové a V. Jakubkové z poslaneckého klubu Strany zelených. Především vnitrostranické střety a neschopnost předsedy M. Bursíka stranu sjednotit znamenaly pomalý, ale setrvalý pokles ve stranických preferencích, což potvrdily i volební neúspěchy strany v krajských volbách a následně i ve volbách do Evropského parlamentu, po nichž sice rezignoval M. Bursík na svoji předsednickou funkci, ale ani jeho nástupce O. Liška už nedokázal zabránit v klesání stranických preferencích a následnému volebnímu neúspěchu v...
|
|
|
Vzestup a pád Strany zelených
Sklenářová, Zdeňka ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce má za cíl analyzovat vývoj Strany zelených v letech 2006 - 2010. Práce je soustředěna na období, kdy strana zaznamenala pod vedením M. Bursíka svůj největší volební úspěch a podařilo se jí nejen překročit volební klauzuli pro vstup do Poslanecké sněmovny, ale i podílet se na sestavování vlády společně s ODS a KDU - ČSL. Brzy se však ukázalo, že strana je názorově rozpolcená a probíhá v ní boj mezi realisty uvědomující, že pokud chtějí prosadit svoji politiku, budou muset přistoupit na řadu kompromisů a mezi ekologickými radikály, kteří chtějí prosadit buď všechno anebo nic. Práce dále sleduje působení Strany zelených ve vládě a rostoucí názorové střety mezi spolustraníky, který vyústily v založení vnitrostranické frakce Demokratická výzva a následnému vyloučení poslankyň O. Zubové a V. Jakubkové z poslaneckého klubu Strany zelených. Především vnitrostranické střety a neschopnost předsedy M. Bursíka stranu sjednotit znamenaly pomalý, ale setrvalý pokles ve stranických preferencích, což potvrdily i volební neúspěchy strany v krajských volbách a následně i ve volbách do Evropského parlamentu, po nichž sice rezignoval M. Bursík na svoji předsednickou funkci, ale ani jeho nástupce O. Liška už nedokázal zabránit v klesání stranických preferencích a následnému volebnímu neúspěchu v...
|
|
|
Komparace volebních systémů a jejich účinků ve volbách do dolních komor Parlamentů první Československé republiky a České republiky mezi léty 1989 a 1998
Křemen, Petr ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Lacina, Tomáš (oponent)
Práce mapuje volební systémy první Československé republiky a České republiky mezi léty 1989 a 1998. Snaží se ukázat jejich specifika a dopady. Je zajímavé sledovat, jaký vliv může mít změna třeba jen jedné z proměnných volebního systému. Například uzavírací klauzule, která byla po roce 1989 nastavena na hranici 5% a která dokáže výrazně proměnit složení voleného orgánu, což je nejviditelnější právě ve srovnání se systémem první republiky, kde žádné takové omezení neexistovalo. V první části se práce nejprve věnuje poměrným volebním systémům obecně, protože právě oba zkoumané systémy byly poměrné. V další části práce se lze seznámit se zkoumanými systémy a jejich konkrétním nastavením proměnných, na jejichž základě jsou pak tyto systémy porovnávány. Nejdůležitější částí práce pak je kapitola o vlivu volebních systémů na stranický systém. Práce vychází z teoretického rámce Giovanni Sartoriho a využívá ke zkoumání také indexy proporcionality, fragmentace a efektivního počtu stran. Výsledkem zkoumání je poznání, v čem si jsou tyto volební systémy podobné a naopak v čem se vzájemně liší a jaké mají tyto odlišnosti dopady na stranický systém a také na chování voličů, protože nastavení volebního systému může ovlivnit nejen stranický systém, ale právě i voliče při jeho volbě.
|
|
|
K volbám do Evropského parlamentu
Kunštát, Daniel
Všem dotázaným s volebním právem byla položena otázka „V červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 40 % dotázaných, 46 % záporně a 14 % nevědělo. Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“. Ze získaných odpovědí vyplývá, že nejvíce hlasů by získaly ODS (33%) a ČSSD (25,5%), následované KSČM (13,5%), KDU-ČSL (5,5%) a Stranou zelených (5%). Ostatní strany by volilo 7,5% dotázaných, 10 % není rozhodnuto.
|
|
|
K volbám do Evropského parlamentu
Kunštát, Daniel
Všem dotázaným s volebním právem byla položena otázka „V červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 46 % dotázaných, 40 % záporně a 14 % nevědělo. Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“. Ze získaných odpovědí vyplývá, že nejvíce hlasů by získaly ČSSD (28 %) a ODS (26 %), následované KSČM (13 %), KDU-ČSL (6 %) a Stranou zelených (5,5 %). Ostatní strany by volily 4,5 % dotázaných, 17 % není rozhodnuto.
|
|
|
K volbám do Evropského parlamentu
Kunštát, Daniel
Všem dotázaným s volebním právem byla položena otázka „V červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 49 % dotázaných, 36 % záporně a 15 % nevědělo. Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“. Ze získaných odpovědí vyplývá, že nejvíce hlasů by získaly ODS (31 %) a ČSSD (29 %), následované KSČM (12,5 %), Stranou zelených (6,5 %) a KDU-ČSL (5 %). Ostatní strany by volily 3 % dotázaných, 13 % není rozhodnuto.
|
|
|
Ohlédnutí za krajskými volbami
Veselský, Michal
V rámci svého listopadového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo podzimními volbami do krajských zastupitelstev. Otázky se zaměřovaly na základní aspekty volebního chování. Zjišťovaly důvody volební účasti, motivaci pro volbu preferované strany a časový horizont, v němž se dotázaný pro stranu rozhodnul. Nevoliči pak byli dotazováni na důvody své neúčasti.
|
|
|
K volbám do krajských zastupitelstev
Kunštát, Daniel
Všem dotázaným s volebním právem (s výjimkou obyvatel Prahy) byla položena otázka „V říjnu se budou konat volby do krajských zastupitelstev. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 54 % dotázaných, záporně 33 % a 13 % nevědělo. Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Vašeho krajského zastupitelstva?“. Ze získaných odpovědí vyplývá, že nejvíce hlasů by získaly ODS a ČSSD (shodně 28,5 %), následované KSČM (16 %), KDU-ČSL (8 %) a Stranou zelených (7 %). Ostatní strany by volilo méně než 5 % dotázaných.
|
host ::
RSS.